Zábava se subíkem ve fólii

Po delší době jsem se rozhodla s mým subíkem zrealizovat velice specifickou "session". Plán byl jasný, jen bylo potřeba najít vhodnou dobu. Nemohla jsem se dočkat, tekla jsem několik dnů před plánovanou akcí. Nakonec přece jen přišel den D. Nejdřív jsem si nachystala všechny pomůcky, které jsem k akci potřebovala, taková ta klasika - svorky, bičík, roubík. A nesměly chybět hvězdy celé session, několik rolí potravinářské fólie. Výběr místa padl na jídelnu.

Když jsem vešla do místnosti můj subík už poslušně čekal na svou Madam. Vzala jsem do rukou první roli fólie a začala jej pomalu obmotávat, nejdříve torzo. Bradavky ne, s těmi jsem měla jiné plány. Navedla jsem jej k jídelnímu stolu na který si lehl. Poté jsem jej začala obmotávat a zároveň jsem jej poutala fólií ke stolu. Po pár minutách už byl subík celý ve fólii, jediné co zůstalo nezahaleno byly jeho bradavky a v tento moment již polotvrdý čurák. Teď nastala chvíle pro pravou zábavu. Ano, obmotávání jsem si samozřejmě užila též ale doslova jsem byla celá mokrá při představě co bude následovat. Byl mi vydán na mou (ne)milost, naprosto odevzdaný a bezbranný. A tak to mám ráda.

Moje prvotní pozornost se upřela k jeho hrudi. Čekaly tam přímo pro mě. Dva růžové zdroje jeho slasti ale i bolesti, jelikož tyto dvě věci se nevylučují. Pomalu jsem je začala mnout ve svých prstech. Škrábala jsem je svými dlouhými gelovými nehty. Kousala do nich. Z úst suba se linuly slastné vzdechy. Ach, jaká to hudba pro mé uši. Když byly na můj vkus dostatečně rozdrážděny nasadila jsem mu svorky. Poté jsem se začala věnovat jeho nyní už v plném pozoru postavenému čuráku. Tekl jako šílený.

Do rukou jsem vzala jeden z mnoha bičíku, které mi byly k dispozici. Nemohla jsem se dočkat až konečně uvidím stopy po bičování. Napřáhla jsem se a udeřila, přímo mezi jeho koule a čurák. Z úst subíka se ozval hlasitý výkřik. Ne ne ne, slušně vychovaný sub má držet hubu a přijímat cokoliv co si pro něj jeho Madam nachystá. Vzala jsem si náhubek ve tvaru kostičky, který ležel na židli u zdi jídelny.

"Hodný pes má být zticha, rozumíš pejsku?" zeptala jsem se sladce mého subíka.

"Ano Madam" řekl pejsek.

"Ale copak nevíš, že psi nemluví, psisko jedno?" odvětila jsem a udeřila jsem ho bičíkem několikrát znovu, tentokrát na stehna.

"Haf haf" odvětil můj poslušný pejsek.

"Tak je to správně" řekla jsem mu a nasadila mu náhubek.

Spokojeně jsem přešla do kuchyně kde v šuplíku čekalo pro mého pejska překvapení. Svíčky a zapalovač. Vzala jsem jednu svíčku a zapálila jsem ji. Pomalu jsem se přesunula zpátky k jídelnímu stolu a počkala než se svíčka správně rozhoří. Ruku se svíčkou jsem dala přesně nad ztopořený ocas mého pejska. Pomalu jsem ji naklonila a horký vosk začal kapat přesně na žalud. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Začal se vzmítat celým svým tělem ale díky tomu, že byl spoután potravinářskou fólií, neměl vůbec šanci se vyhnout horkým kapkám vosku které dopadaly na jeho přirození. Po pár minutách jeho čurák vypadal jako tlustá narozeninová svíčka. V mezičase jsem si hrála se svorkami a tahala jej za jeho bradavky. Což ho přivádělo doslova k šílenství.

Z pod roubíku se začalo ozývat nesrozumitelné kňučení. Jeho ocas tekl tak moc, že i folie co byla na jeho břichu byla kluzká. Naznala jsem je, že je správný čas mu dát odměnu. Nebyl daleko k úplnému zlomení. Pomalu jsem jej začala honit. Nezabralo to ani minutu a pejsek slastně vzdechl a následoval mocný výstřik jeho psí šťávy přímo na jeho fólií zabalené břicho.