Vyzývavá přítelkyně
Pevně jsem ji chytil za předloktí a táhl jí až k sobě. Otevřel jsem bytové dveře, ona jimi prošla a sedla si na postel s klidným výrazem. V hlavě mi bouchaly myšlenky. Zavřel jsem za sebou a zhluboka se nadechnul, naštvanost ve hlasu to ale nezmírnilo. „ Děláš si ze mě srandu? Co to máš na sobě?! Kdyby ses ohnula tak je vidět všechno! Zbláznila ses? Kolik lidí tě v těhlech šatech vidělo?!” Ona ale byla klidná a odpovídala jako kdyby se teď nic nedělo: „ Líbily se mi, tak jsem si je koupila..” usmála se ale věděl jsem, že se mě snaží jenom naštvat. „ Tak tohle ne. Tohle nosit nebudeš! Jsi moje ho-“ nestihl jsem ani dopovět větu protože si dlouze a nahlas povzdychla a zabořila se zády do postele. „ Jupí je to tady.. Zase jsem tvůj majetek?” Došla mi slova. „ Promiň jestli jsem tak vyzněl, vůbec jsem to tak-“ znova mě přerušila, vstala a šla blíž ke mně. „ Nelíbí se ti moje šaty? Mám je kvůli tobě.” Ještě jednou jsem se podíval na ty šaty odhalující její jemné a křehké nohy, objímající všechny její křivky a odhalující malou část jejího dekoltu.
Omylem jsem nahlas polknul a začal pociťovat jinačí napětí než jsem doteď v sobě cítil. Položila na mé rameno ruku a druhou si držela šňůrku za krkem toho kusu hadru co jí zakrývalo malou část těla. „ No.. když se ti nelíbí tohle...” zatáhla za to co zřejmě drželo celé šaty pohromadě protože následně letěly k zemi. Zatímco jsem lapal po dechu a prohlížel to ještě víc odhalující černé krajkové prádlo, dopověděla větu: „ Tak by se ti mohlo líbit tohle.” Vzala mojí levou ruku a dala jí na sebe, přesněji ke svýmu srdci, přiblížila se k mému uchu a řekla: „ Cítíš to? Jak bije rychle?” v tu chvíli jsem začal polykal litry slin co mi tekly při znělosti jejího hlasu. „ Takhle bije jen s tebou.” Moje ruce se poddaly a začali přejíždět celé její tělo. „ Není tohle dostatečný důkaz že jsem celá tvoje?” Zatím co se mi topořil, snažil jsem se přemýšlet nad tím co teď řekla. Nešlo to. Z pusy mi vyletělo jen nadržený „ jo..jo, máš úplnou pravdu.” Otočila mě a povalila na postel. Jednou nohou mě obkročila a pomalu si rozepnula tenký, zlatý zip, co mě dělil od pohledu na její prsa. Vzal jsem to do svých rukou a rozerval tu tenkou látku za kterou tolik zaplatila jen abych následující týden nad myšlenkou o ní v tomhle mohl bláznit. Mohl jsem jí líbat tak dlouho, dokud mi to oplácela. Ale věděl jsem, že jakmile přestane, následuje něco mnohem víc speciálního. Její ruce jezdily po mém těle nějakou chvíli před tím, než se zastavila u mých kalhot.
Podívala se mi do očí a provokativně řekla: „A tohle dělat můžu? Není to také zakázané, pane?” Bože jak já miloval, když mi říkala pane. Polk jsem a zašeptal „Ano…”. Ona se usmála, stáhla mé kalhoty a s nimi i boxerky. Já se posadil na postel, ona z ní naopak slezla, klekla si přede mnou na kolena, navázala oční kontakt a olízla mou špičku. Vydechl jsem a ona se ponořila do mého klína. Pravou rukou jsem ji chytl za vlasy a levou jsem se opíral o postel. Hlava ji jezdila nahoru a dolu, pomalu ani nedýchala jak se soustředila na to, aby mi to bylo co nejvíce příjemné. Po chvíli mi to přestalo stačit. Chtěl jsem ji dělat šťastnou já. Stoupl jsem si, vzal jsem jí do náruče a jako neandrtálec ji hodil na postel aby dopadla zády ke mně. Přisunul jsem si její tělo blíž, ona pochopila a přešla do polohy pejska. Prohnula se v zádech a uvolnila ruce tak, aby horní částí těla byla co nejvíce na posteli. Já jí projel její malá záda rukou zatím co jsem na druhou naplival co nejvíce slin. Ne že by to byla ale potřeba.
Vzal jsem ho do ruky a pomalu ho do ní dal. Uslyšel jsem její jemné zavzdychání. Začal jsem přirážet. Nejprve zlehka, s láskou a pomalu. Pak jsem si ale vzpomněl na ty nemravné šaty co na sobě v ten večer měla a z mojí lásky se stala nenávist. Přirážel jsem tvrději, rychleji, dokud jsem neuslyšel její: „Už budu..”. Když tohle řekla začalo se mi celé tělo bouřit v napětí. Už jsem tak blízko, bože já ji tak miluju. Během následujících 15 vteřin jsem měl absolutní okno. Extáze mnou proudila a já se svalil vedle ní na postel. Následující týden se mi zdálo o té roztrhané, drahé a voňavé látce jak leží na mé podlaze. Od toho večera už jsem jí nikdy nevytkl co měla na sobě.
Ona byla v mojí naruči, vzpocená a udýchaná. Po chvíli zavřela oči. Její horký vzduch přistával na mé tváři a rty se nám skoro dotýkaly. Vzpomněl jsem si proč jí tak miluju a jak daleko bych pro ní zašel. Ráno jsem se probudil ale ona nikd nebyla. Vůně se ale držela na mým těle. Častokrát jsem se po její návštěvě nesprchoval jen abych byl cítil její vůni jakoby mě objímala.
