Unavení
Vrátil jsem se z páce, unavený jako kotě. Objel jsem půlku republiky, jedno jednání v Pardubicích, druhé v Hradci a po cestě zpátky ještě Olomouc. Doma jsem se svalil do křesla a jediné, na co jsem měl náladu, byl spánek. Třel jsem si víčka a cítil, že je dlouho neudržím. Usnul jsem u puštěné televize. Probudilo mě až bouchnutí dveří. Přítelkyně se vrátila z práce a vypadala, že je ve stejném stavu, jako já. S hlubokým vydechnutím se svalila na sedačku a natáhla si na mě unavené nohy. „Potřebovala bych masáž. Uděláš mi ji prosím?“ Můj desetiminutový spánek mi pomohl k tomu, abych mohl začít dělat to, co umím nejlépe. Ne! V tohle jsem opravdový mistr. Masáž chodidel. Nesmí to lechtat, nesmí to bolet, musí to být příjemné tak, že vám od špičky palce jde mrazení přes celé tělo, až do mozku, kde stimuluje ty správné nervy, které jsou zodpovědné za spuštění vln potřebných k dosažení orgasmu. Přítelkyně pomalu přivírá oči a já se pouštím do práce.
Přes jemné tělové silonky prosvítá červený lak na jejich prstech. Cítím vůni jejich nožiček uvězněných celý den v bílých converskách. Už ji chci nasát a cítit. Tohle je červená muleta na můj penis, který právě začal nabývat na objemu. Beru její nožku za patu a zhluboka nasávám její vůni. Jemně začínám masírovat její chodidlo od paty směrem k prstům. Mé prsty končí na špičce palce. Po každém dokončeném přejezdu mých prstů od paty ke špičce, nezapomenu zhluboka přivonět a jemně olíznout nárt a palec. „Nepřestávej, chci ještě…“zní spokojeně jako kočka, kterou drbete za uchem. Každé nožce dávám deset minut své péče. Od paty až ke špičce. Od paty až ke špičce. Jemně přivonět a políbit. Prstem jezdím po nártu tak, že se ho skoro nedotýkám. Jemně konečky prstů, jak nejpomaleji to jde. Opatrně stahuju jednu silonku a silně nasávám její vůni. Napnula svůj nárt jako baletka a já se mohl konečně dostat k její jemné kůži. Nejprve něžné polibky po celé klenbě a pak na každý prst zvlášť. A teď druhou. Vůně nošených silonek mě rozehřívá tak, že jsem na pokraji výbuchu. „Ty se snad u toho uděláš?“ pobaveně komentovala moji bouli v rozkroku. „No moc mi k tomu nechybí. Krásně ti voní nožičky, nemůže se toho nabažit.“ Ona si to evidentně chtěla ještě prodloužit a mě tím trochu potrápit. Kdybych mohl, vytáhnu si ho z kalhot a ukážu ji vodotrysk na Ženevském jezeře. Samozřejmě to věděla. „Ještě mi je musíš pěkně olízat, jsou hodně zpocené. Tohle se ti přece líbí ne? Tak šup…!“ nečekal jsem ani vteřinu a jazykem ji pomalu přejel od paty, až po palec a pak jsem postupně ocucal každý prst zvlášť. Chutnaly po converskách, jejím parfému, a silonkách po celém dni v práci. Afrodiziakum, kterému nemůžu odolat. Samozřejmě, že ani ona už dlouho nemohla předstírat únavu a netečnost a začala se dráždit prstem pod kalhotkama. Čím hlasitěji jsem nasával její vůni a vychutnával si přitom tu úžasnou chuť, tím rychleji se její ruka pohybovala v klíně. Když jsem měl její palec zapíchnutý ve své puse a olizoval jazykem jeho polštářek, dosáhla konečně svého vrcholu, který nikdy nedokáže prožívat v tichosti. Obývákem se rozléhaly její vzdechy a výkřiky blaženosti. Pomalu jsem pokládal její nohy na sedačku a přitom jsem je nepřestával něžně líbat. Přehoupla se z polohy na zádech na břicho. „Já jsem hodně spokojená a teď je řada na tobě…“ Vytáhl jsem své naběhlé péro s těsného sevření. Stačilo by už jen pár pohybů. Někde našla pohozenou silonku a přičichla k ni. „Ty teda dneska jedou. Ale to tobě asi nevadí že?“ Začala se smát a přiložila mi ji přímo k nosu. Opřel jsem se do polštáře a jen čekal, až přijde můj vrchol. Převzala nade mnou kontrolu. Pevně držela můj stažený penis až někde u mých koulí a přestala si s ním pohrávat. Při svém vrcholu, jsem pořád cítil vůni její zpocené silonky a ten nepopsatelně blažený pocit ve svém péru.
Když jsem se utíral do papírových kapesníků, nemohl jsem uvěřit, kolik toho ve mně bylo.
„Líbilo se ti to miláčku?“ zeptala se mě naivně a políbila mě na tvař. Pořád jsem se ještě nepřestal utírat „…vypadá to tady, jako kdyby se mi to nelíbilo?“ zasmál jsem se nahlas. „No já jen, jestli si mám vzít zítra na sebe to samé?“
