Tvoje paní

Klečel přede mnou, nahý, ruce v poutech

„Líbí se ti být můj, co?“ zavrčela jsem a špičkou boty jsem mu přejela přes stehno

Zasténal, a já viděla, jak se mu zježily chlupy

„Ty nadrženej otroku,“ ušklíbla jsem se, chytla ho za vlasy a zatahla

„Pros mě.“

„Prosím, Paní, vemte si mě,“ vyhekl, hlas roztřesenej

Sjela jsem mu rukou dolů, pevně, a on zařval

„To je ono,“ zašeptala jsem

„Teď řvi moje jméno, ty špinavče.“