Tajemství starých ponožek

Byl to podivný pocit, když jsem otevřela zásuvku, kde ležely mé staré ponožky, něco mne přimělo zastavit se

Byly tam, opotřebované, ale důvěrně známé, jako tajní svědci mého života

Vzala jsem jeden pár do ruky a jemně jsem přejela prsty po látce ponožek

Jemně zažloutlé od času, s vláknem, které neslo otisk mých kroků, každého dobrodružství, každého tajného okamžiku

Kolik vzpomínek v sobě ještě mohly mít?

Usmála jsem se a zavřela oči.

Bylo to zvláštní.

ponožky, takový obyčejný kus látky a přesto v sobě nesly cosi tajemného, nesmazatelného, něco nevšedního

Tak jako já

Zásuvka plná vzpomínek ze starých časů.