Stíny noci
Noc zahalila město do temného závoje. Klára stála na balkoně svého bytu, oči přivřené, jak vdechovala čerstvý noční vzduch. Měkké světlo lampy ozařovalo její pokožku a vykreslovalo její postavu ve stínu, který se mísil s okolní tmou. V hlavě měla tolik myšlenek, až se rozhodla trochu uvolnit.
Klára se přesunula do ložnice, kde jemně sáhla na hedvábný přehoz přes postel. S každým krokem cítila, jak jí srdce bije rychleji. Zhasla světlo a nechala tmu, aby ji objala.
Lehla si na postel, ruce jí začaly putovat po těle. Nejprve jemně, potom stále odvážněji. Dotýkala se míst, které jí přinášely potěšení, a každý pohyb přinášel nové vlny vzrušení. Zavřela oči a v mysli se jí začaly promítat obrazy.
V mysli se ocitla v místnosti plné zrcadel, kde byl on. Přiblížil se k ní, cítila jeho horký dech na svém krku, jak ji líbá. Klára slyšela vlastní sténání, zatímco si představovala, jak jeho ruce putují po jejím těle, objevují každičký záhyb její kůže.
Jeho rty našly její, jazyk jemně prozkoumával její ústa, zatímco ruce pokračovaly ve své cestě níž. Dotek byl nejprve něžný, ale postupně se stával naléhavějším. Jeho prsty našly její centrum rozkoše, začaly ji dráždit a každý pohyb posílal vlny extáze celým jejím tělem.
Klára cítila, jak se její tělo napíná, jak se blíží vrchol. Představovala si, jak jeho prsty zrychlují, jak ji uspokojuje stále intenzivněji, až se ocitla na pokraji orgasmu. Myšlenky na to, jak ho honí, jak jí to oplácí svým jazykem, ji úplně pohltily.
Její tělo se začalo třást, dech se zrychlil a pak přišlo to nevyhnutelné. Vlna rozkoše ji zaplavila od hlavy až k patě. Byla to čistá, nespoutaná slast, která ji pohltila celou. Klára se prohnula, jak jí tělo vibrovalo pod silou orgasmu.
Několik okamžiků ležela tiše, tělo se pomalu uklidňovalo, dech se vracel do normálu. Otevřela oči a cítila, jak jí po tváři stéká slza. Nebyla to slza smutku, ale spíše uvolnění, smíšení s pocitem naplnění.
Ticho noci znovu pohltilo její svět a ona se usmála. Byla to chvíle, kdy byla sama se sebou, ve své mysli, ve svém těle, a přitom nikde jinde nechtěla být.
