Ručka nezbeda

Lucie, drobná blondýnka s rošťáckým úsměvem a očima, které dokázaly svést kohokoli, seděla na zadním sedadle autobusu vedle tmavovlasého krasavce, který se jmenoval Adam. Byli na cestě z Prahy do Paříže, dlouhých čtrnáct hodin jízdy před sebou.

Od okamžiku, kdy nastoupili do autobusu, byla mezi nimi cítit silná chemie. Adam se několikrát přistihl, jak ji nenápadně sleduje, jak si Lucie upravuje své vlasy, jak si přejíždí prsty po stehně, jak se neustále směje. Byla magnetem pro jeho oči, a i když se snažil být nenápadný, Lucie si jeho pohledy brzy všimla. Když se jejich oči setkaly, usmála se na něj a on její úsměv oplatil.

Cesta ubíhala pomalu, autobus zastavoval jen zřídka, a v noci byla většina cestujících ponořena do spánku nebo zabrána do svých myšlenek. Okolí autobusu bylo tiché, jen tiché hučení motoru a občasné kmitání světel pouličních lamp narušovaly klid.

Lucie se naklonila blíž k Adamovi a zašeptala: "Nudím se. Nemáš nějaký nápad, jak tu cestu zpříjemnit?"

Adam se zasmál. "Myslím, že bychom si mohli najít způsob, jak se zabavit," odpověděl a pohleděl jí přímo do očí. Bylo to, jako by jejich mysli byly propojené, a oba věděli, na co ten druhý myslí.

Lucie jemně položila svou ruku na jeho stehno. Její dotek byl jemný, ale rozhodný. Adamův dech se zrychlil, jeho tělo reagovalo okamžitě. Lucie pomalu posouvala svou ruku výš, až se dostala k jeho rozkroku.

Adam se mírně posunul, aby jí usnadnil přístup. Lucie se podívala kolem sebe, aby se ujistila, že je nikdo nesleduje. Ostatní cestující byli ztraceni ve svých snech nebo pohrouženi do tmy noci. Opatrně rozepla poklopec jeho kalhot z kterých vysvobodila jeho plně ztopořený úd.

Její prsty se začaly pomalu pohybovat po jeho klíně, cítila, jak se pod jejím dotekem napíná. Adam tiše zasténal a zavřel oči, aby si mohl plně vychutnat ten okamžik. Lucie se usmála, její zlobivá ruka se začala pohybovat rychleji, pevněji. Její dotek byl zpočátku jemný, ale postupně nabíral na intenzitě, jak si byla jistější, že ho přivádí k vrcholu.

Adam se snažil být tichý, ale bylo těžké potlačit vzdechy a sténání, které se mu draly z hrdla. Lucie se sklonila k jeho uchu a zašeptala: "Líbí se ti to?"

Adam přikývl, nebyl schopen slova. Jeho tělo se napínalo pod jejím dotekem, cítil, jak se blíží k vrcholu. Lucie zrychlila tempo, její ruka byla neúprosná, věděla přesně, co dělá, a jak ho přivést k extázi.

Nakonec Adam zasténal hlasitěji, jeho tělo se zatřáslo a vyvrcholil pod jejím dotekem. Lucie se usmála a jemně stáhla ruku zpět. Adam otevřel oči a podíval se na ni s vděčností a obdivem.

"Díky," zašeptal a políbil ji na tvář.

"Není zač," odpověděla s úsměvem. "Myslím, že tahle cesta do Paříže bude ještě zajímavá."

Adam se usmál a přitáhl si ji blíž k sobě, oba si užívali ten tichý a intimní okamžik, zatímco autobus pokračoval svou cestou do města lásky.