Rebečin fetiš
Rebeka nemohla udržet víčka, měla je jako z olova. Jediné, co si pamatovala, bylo jak jí ten taxikář otevřel dveře a Pavel jí podal ruku. Maličko mrholilo, vzduch byl čerstvý a cítila posečenou trávu. Pak už Pavlovu paži kolem ramen, jak jí pevně drží a vede po schodech nahoru. Když se zastavili u jejích dveří, políbil ji.
Přitiskla k němu rty, a chystala se mu ovinout nohu kolem pasu. Ucítila, ale jak se od ní oddálil a políbil jí na čelo. Tohle nechtěla! Ksakru to nemá chuť ke mně jít?
Rozloučili se, zavřela za ním dveře. Zítra ho uvidí. Teď musí do postele. Svlékla si svetřík, a rozepnula si halenku. Obojí nechala sklouznout na podlahu, kde právě stála. Sukni uvolnila a ta jí po sametově hladkých dlouhých nohou sjela. Vystoupila z ní a kráčela dál. „Nesnáším podprsenky“, pomyslela si. Uvolnila přezku na černé krajkové podprsence a hodila ji přes celý pokoj do rohu. Usadila se na kraj postele a pomalu začala rolovat samodržící punčochy jednu po druhé. Položila je vedle sebe na peřinu. Pak se otočila, aby mohla vklouznout pod přikrývku. Byla jako omámená, chtělo se jí spát. Strašně ráda spala nahá. Ten pocit, kdy se její kůže dotýká měkké peřiny a tře o flanelově jemné prostěradlo, na ten se vždycky strašně těšila.
Sáhne po kalhotkách a přiblíží je k obličeji. Vůně zesílí. Přitiskne je ještě blíž až k nosu. Nasaje skrz tu vlhkou látku vzduch. Málem omdlí.
Najednou si uvědomila, že zapomněla svléknout ještě kalhotky. Byla to miniaturní tanga, celá krajková, světle růžová, s mašličkou a kamínkem vepředu, na zadečku na nich byl krajkový motýl nad velkým průstřihem, který vedl až úplně dolů. Měla je hrozně ráda, ale spát chtěla nahá. Sáhla pod peřinu oběma rukama, nadzvedla zadeček a stáhla si kalhotky z nohou. Hodila je za hlavu a zavřela oči. Usmála se při pomyšlení na Pavla a strašně si přála, aby tu s ní teď byl. Milovala jeho velký ruce, dokázal jí přitisknout tak, že se cítila schovaná před celým světem a přesto jako by měla pořád volnost a mohla z jeho náruče vzlétnout, kam se jí zachce. Škoda, že nemohl tentokrát zůstat. Chtěla se s ním milovat. Vzrušuje jí jeho vůně. Póry jeho kůže jsou pro ní doslova opiát. Nadýchla se zhluboka. Tohle ale není vůně, kterou zná od svého miláčka. To, co najednou vdechla, byla zvláště sladko-slaná vůně, kterou přece už někdy cítila. Co to sakra je? Je to hrozně příjemný. Znovu otevřela oči, přestalo se jí chtít spát. Otáčí hlavu na stranu, na druhou, těká očima po ložnici, odkud tohle jde? Nakonec se podívá za sebe. Za polštářem jsou hozené její kalhotky. Rozkrok je otočený nahoru, úplně mokrý a pokrytý vlhkou vrstvou jemně bělavé tekutiny, která jí tak voní přímo do nosu. „Tohle?!“ Je trochu zmatená. Sáhne po kalhotkách a přiblíží je k obličeji. Vůně zesílí. Přitiskne je ještě blíž až k nosu. Nasaje skrz tu vlhkou látku vzduch. Málem omdlí. Nedokáže se udržet. Kalhotky drží u nosu a druhou rukou sjíždí po krku dolů až k ňadrům. Hladí je obě, střídavě i najednou, tiskne je k sobě, bradavky se vztyčily, uchopí je prsty a jemně stiskne a povytáhne. Pak přitvrdí, tiskne víc. Má pocit, že se jí točí hlava vzrušením. Dýchá stále rychleji a nasává tu opojnou vůni vlastní šťávy, kterou zanechala v kalhotkách, když jí Pavel držel v náručí. Sjede rukou na bříško a podbřišek, jemně projede prsty chloupky nad svou lasturkou a dotýká se tam, ještě níž a níž. Cítí, jak vlhne, když si prsty rozevře mušličku, šťávičky je tak moc, že pomalu teče dolů až na prostěradlo. Tohle miluje. Ví, jak se dotýkat, kde přitlačit a vklouzne dvěma prsty dovnitř. Je tam takové horko a cítí, jak vlhne čím dál víc. Roste vzrušení, pomůže si vzdechy a volá jeho jméno. Miluje se s ním a zároveň se svými kalhotkami, které tiskne pevněji a pevněji k nosu. Ochutná je. Uchopí je mezi zuby. A v tu chvíli jí projede první vlna a druhá a třetí a celé tělo jako by se jí rozteklo pod mohutnou záplavou vzrušení a slasti. Vykřikne: „víc!“ Horká láva se z roztouženého klína se rozlévá do nejmenších kapilár jejího těla. Orgasmus jaký ještě nikdy nezažila. Nechce se jí věřit, že ani s Pavlem se tohle nepovedlo. Musí se o to s ním podělit. Ví, jak ho vzrušuje se na ní dívat, když je rozvášněná. Nebo si to má nechat pro sebe jako malé tajemství? Usíná s lehkým úsměvem. Zítra si to rozmyslí…
Autor: Nita
