Pod větvemi smrku

Den začal jako obvykle. Nechtělo se mi z postele.

Ale musela jsem. Rekonstruujeme dům, na přání a velké oči manžela, svépomocí.

No, je to dražší a složitější než čekal.

Ranní horká sprcha na probuzení a rozproudění krve je už standard. Svých 10 minut jsem vyčerpala, oblékla se do pracovních hader stylu „nemám co na sebe a tohle nosím už půl roku".

K autu jsem došla pozdě. Tedy dle jeho výrazu.

Jeli jsme mlčky. Krajina se míhala a já chtěla zpět do své postele. Tedy naší. Manželské. Kde spím jen já.

On spává v obýváku, abych ho dlouhým čtením do noci u světla, nerušila.

Jen nebýt teď alespoň několik kilometrů v prdeli.

Půl hodiny života zabito. A další čas čeká v řadě na popravu.

Práce utíkala, ale v tom horku to bylo stejně jedno. 5 minut bylo jako hodina.

Když moje část práce skončila, rozhodla jsem se, že se půjdu zchladit k nedalekému rybníku. Plavky mám vždy v autě.

Šla jsem ho informovat, první pusa dne - na rozloučenou. Ironie.

U rybníka bylo plno. To jsem tak nějak čekala. Našla jsem si ale už minule svůj kout na druhé straně, kam skoro nikdo nechodil, jen večer kempaři.

Bylo tam volno a nikde nikdo! První výhra!

Voda byla úžasná. Chladná. To hlavně. Nicméně i to klidný pohupování hladiny nějak zvláštně konejšilo moji rozpálenou kůži.

Ale měla jsem i jiné choutky. Už z dopoledne, kdy po baráku chodil manžel bez trika. Prostě pracující spocený chlap mě rajcuje. On sám sice už moc ne. Ale své to udělalo.

Já ale nebyla. A to jsem chtěla právě změnit v lesíku hned za místem, kde jsem ležela.

Byla tam cestička, kde jsem minule sbírala lesní jahody. To je na mlsný jazyk a různé představy taky fajn.

Samozřejmě tam byly! A byly vynikající. Sladké. Rudé. Šťavnaté.

V tom lese jsem byla prvně. Moc se tam chodit nedalo a místo, kde se uhnízdit taky ne.

Musela jsem jít kus dál, abych našla kouzelné místečko. Schované pod několika dolů visícími poničenými větvemi smrku. Já jsem také poničená.

Kmen byl dlouhý, pevný a široký, rostl ze země rovnoběžně s ní, než se vztyčil k nebi.

Hm. Zajímavá myšlenka.

Kmen byl pohodlný. Trochu mě škrábala kůra do stehen. Ale i to bylo moc fajn.

Na moje hrátky určitě.

Posadila jsem se obkročmo na kmen, opřela se zády o jeho do nebe se tyčící se část a uvelebila se.

V hlavě mi pořád bzučela myšlenka, že mě někdo uvidí. Byla to hlasitá myšlenka, ale tak nějak vzrušující.

I přes nedávnou ochlazující koupel jsem hořela. Cítila jsem, jak mě dole pálí. Pulzovala jsem.

Už se to prostě nedalo vydržet. Musela jsem!

Strčila jsem si prst do pusy a jezdila si po jazyku. Druhou rukou jsem si zajela do kalhotek a našla ji. Už netrpělivě čekala, až do ní vsunu prsty. Hluboko. Nejdřív jeden, laškovně. Pak druhý, v příslib toho, co bude. Pak I třetí, protože ona chtěla.

Prstem z pusy jsem si zajela pod podprsenku na levé prso a začala kroužit kolem bradavky. Prsty v Kundičce jsem začala zajíždet po stěně hlouběji. Pak zase ven. A opět hluboko, kam až to šlo.

Začala jsem si mačkat prso, štípavě, bolestivě.

Bože, hořela jsem úplně všude a měla jsem pocit, že exploduju, ale nějak mi chyběla rozbuška.

Byla jsme úplně mimo a nic než sebe nevnímala. Proto mi ušlo, že za mnou někdo šel směrem ke mně.

Byla jsem schovaná, ale asi ne moc potichu.

Ucítila jsem ho, až mě chytil za paži a hrubě strhl z kmene. Ani jsem se mu nestačila podívat do obličeje. Hned si mě přitiskl zády ke své hrudi a druhou rukou objal kolem pasu.

Měla jsem sucho v krku a nebyla schopná slova. Ale přesto jsem byla naštvaná a frustrovaná zároveň. Vyrušil mě. Hrubě a bez mého dovolení. A já byla tak ponořená do sebe.

Nicméně za chvíli jsem změnila názor.

Začal mi přejíždět jazykem po krku. K uchu a zpět. Ke klíční kosti. Lehce mě kousl.

Jeho stisk ruky, kterou mě držel za paži zesílil a já cítila, že dole mu sílí i něco jiného. Kolem pasu si mě přitiskl ještě blíž a já pocítila v plné síle, co mi může nabídnout.

I kdybych teď byla schopná křičet, nechtěla jsem.

Najednou mi pustil paži, ruku mi položil doprostřed zad pod krk a ohnul mě přes kmen, kde jsme před chvílí seděla.

Ruka mu z mého pasu sjela na kalhotky, které mi shrnul ke stehnům a zároveň mi je roztáhl od sebe.

Hned vzápětí jsem slyšela jen trhnutí a šustot. Pak přišla palčivá bolest, jak ho do mě strčil. Bez přípravy, bez ochrany. Prostě hned zasunul. A kurevsky to bolelo.

Pro jistotu si mě ramenem přidržel ležet břichem na kmeni, druhou rukou mi vjel na prsa, která hned začal mačkat. Přirážel silně.

Kůra stromu, co mě předtím škrábala na stehnech, mi teď drásala kůži podbřišku.

Byl hrubý, jednal se mnou tvrdě, silně a bezohledně.

Když začal zrychlovat, bolest se stupňovala, protože začal přirážet zároveň i hlouběji. Ale začala jsem cítit I něco jiného. Něco moc příjemného.

S jeho pravidelným rytmem ve mně začala stoupat opět horkost a pulzování dole se vrátilo.

"Rychleji", zachrčela jsem.

Přidal. Víc a víc. Už jsem to měla na dosah. Jenže ještě předtím se on prohnul dozadu, zabručel jako medvěd a mohutně vydechl. Pak ještě dvakrát silně přirazil a já pochopila, že je konec.

Vysunul ho ze mě, pustil mě a odešel.

Když jsem byla schopná se otočit, slyšela jsem jen zapínání kalhot a viděla jeho záda vzdalující se do lesa za větvemi mohutného smrku, jež mě neochránil.

Měl červené tričko.