Na přání - kozatá dominantní šéfka

Šéfová si mě nechala zavolat do kanceláře. Prý zase nějaký problém. Co si na mě bosska dneska vymyslí?

Přicházím před její kancelář. Před dveřma má stůl její poslušná sekretářka. Je to její pravá ruka, ale chová se spíš jak její pejsek. Už se napřahuju po klice u dveří… „Počkejte..! Musím Vás nejdříve ohlásit. Zeptám se paní šéfové, zda už můžete dál,“ vyhrkne ze sebe sekretářka a už cupitá od svého stolu ke dveřím. Klap klap… rychle klapají její vysoké podpatky. Zaráží mě, co má sekretářka na sobě. Černá sukně je tak krátká, že se jí při chůzi odhalují podvazky. Co dalšího se asi skrývá pod tou kratičkou sukní? Nestíhám si to ani představit, protože sekretářka už mizí v kanclu šéfový a zavírá za sebou.

Něco si tam špitaj a já čekám před dveřma jak blbec. Nechává mě schválně vyčekat, dává mi tím schválně najevo, že má navrch. Nejspíš si mě dnes zavolala jen aby po mně zas šlapala kvůli nějaký hovadině…

Po chvíli se konečně vrátí sekretářka, podívá se mi upřeně do očí a s lehkým úsměvem prohlásí: „Můžete dál.“, něco se mi nezdálo na způsobu, jakým to pronesla. Bylo to tak uculené, jako od školačky.

V její kanceláři si přijdu jak malý pán. Z atmosféry jde cítit její dominance. „Posaď se.“ Pronese ostře šéfová. Znělo to jako rozkaz. Jdu směrem k jejímu stolu. Má pevně utažený culík a rudou rtěnku. Sedám si naproti ní a už cítím její silný pronikavý parfém. Začne mi vyčítavě vykládat něco o fakturách a já se nedovedu soustředit. Nedokážu odtrhnout pohled od jejího poprsí. Bílá košile se napíná na její hrudi, vrchní knoflíčky jsou rozepnutý a ve výstřihu se s každým jejím nádechem rozpínají její velký kozy. Začal jsem si představovat, jak by mi svýma velkýma prsama zavalila obličej…

„Posloucháš mě vůbec?!“, vyhrkla na mě šéfová a vytrhla mě z mojí představy. „Jo…ano…poslouchám Vás.“, vysoukal jsem ze sebe, moc jsem nevěděl, o čem zrovna mluvila.

„Vypadá to, že potřebuješ vychovat. Já tě naučím poslouchat.“, pronesla ostře a hned vstala od stolu. Nechápal jsem, co se děje. Šéfová ke mně rázně přišla a povalila mě na gauč. „Teď seď a mlč!“, rozkázala. Nezmohl jsem se k odporu.

Roztrhla si přede mnou košili, její bujná prsa vylítla ven. Stáhla si i sukni, najedou tam stála skoro nahá, měla jen rozepnutou košily,podvazky, boty na podpatku a kalhotky. Bílé kalhotky s černými puntíky jí obepínaly zařízlou kundu.

„Teď ti ukážu, kdo v týhle firmě velí.“, řekla, obkročila mě a nacpala mi svojí kundu do obličeje. „Čichej!!“, rozkázala mi. Čichal jsem poslušně vůni její kundy, jak mi přikázala. Hned jsem z ní ztvrdl. Bílé puntíkaté kalhotky mi tiskla na obličej a z okrajů kalhotek vykukovaly chloupky její zarostlý kundy. Měl jsem chuť pocumlat mezi rty její pysky skrze kalhotky, zjistit jak chutná, ale držel jsem se. Dovolila mi jen čuchat. Dosedla na mě víc a já skoro ani nemohl dýchat.

Po chvíli povolila: „Vidím, že jsi docela poslušný, za to se o tebe Aneta postará.“, šéfová zavolala na sekretářku a ta okamžitě přiběhla na svých vysokých jehlách. „Klekni si tady a postarej se o našeho hosta.“

Sekretářka si ke mně poslušně na rozkaz šéfový klekla a začala mi rozepínat kalhoty. Po chvíli už si brala do pusy moje tvrdý péro. Kouřila mě hluboko a rvala si přitom do pusy celý moje ztvrdlý péro až jí po bradě tekly sliny. Přitom mi šéfka opět přitiskla klín na obličej, tentokrát se na mě posadila těsněji a já měl přes pusu její kundu. Dusila mě dál svojí kundou a já cítíl její vůni. Puntíkaté kalhotky už měla promočené, cítíl jsem na rtech její šťávy. Oblizoval jsem si rty, byla na nich sladkokyselá svěží šťáva, která jí protékala z kalhotek. Měl jsem co dělat, abych mohl dýchat, ale byla to slast. Do toho si sekretářka pořád mlaskala na mým péru. Na chvílí mě přestala kouřit a začala mi cucat koule jako by je chtěla celý polknout. Nasávala je do rtů a nezapomněla ani zapojit jazyk. Pak si zase zasunula moje péro hluboko do krku a začala se na něm dávit. Při tom ufňukaně vzdychala a jednou rukou si začala hrát pod sukýnkou se svojí kundičkou. Úplně mi péro obejmula semknutými rty a zrychlovala svoje tempo.

Šéfová si mezitím užívala, jak mě dál dusí kundou, občas trochu povolila a já zalapal po dechu. Z blížícího se orgasmu a nedostatku kyslíku se mi motala hlava. Její kalhotky už byly úplně prosáklé a kundí šťávy jí stékaly po chloupcích a stehnech. „Anetko, neblíží se už náš host orgasmu?“

„Zdá se, že ano, paní.“ Odvětila poslušně sekretářka.

„No, tak to by asi pro dnešek stačilo.“, rozhodla šéfka, „Můžeš odejít, Aneto.“

Nic jsem neviděl, ale slyšel jsem, jak se klepot jejích podpatků vzdaluje. Šéfová mě chytila za vlasy a naposled mi pevně přimáčkla obličej ke svýmu klínu. Zhluboka jsem nasál její vůni. Pak její stisk povolil a ona slezla z gauče, jako by se nic nestalo. Seděl jsem tam s mokrým obličejem, rozcuchanými vlasy a vyndaným pérem.

„Věřím, že jsi dneska pochopil, koho tady máš poslouchat.“

Krev se mi hrnula zpátky do mozku a já si připadal jako bych se probouzel ze snu. Ten sen rozřízl její ostrý hlas: „Tak slyšel jsi mě?! Jak odpovíš?“

„Ano madam…teda paní… příště se polepším, omlouvám se.“

„To jsem chtěla slyšet. A teď jdi, mám ještě nějakou práci.“ Jen co to dořekla, natáhla si opět sukni. Mokré puntíkaté kalhotky zmizely a šéfová sebevědomě odkráčela zpátky ke svému stolu. Dala mi jasně najevo, že konverzace tady skončila.