Kalhotkomat potřetí
Tak jsem tomu propadl už úplně. Závislost jako hrom. Každou chvíli se dívám na telefon, jestli není na kalhotkomatu nějaká nová nabídka, zpráva, povídka…
Lily25 nezklamala. Poslala mi spoustu fotek a videí s mojí objednávkou a teď už jen netrpělivě sleduji průběh zásilky. Hrozně pomalá rychlost. Sakra co ti kurýři s tou zásilkou dělají? „Pohni!“ Řvu do telefonu na imaginárního pošťáka, někde v depu Zásilkovny a nervózně tahám z cigarety.
Ani jsem netušil, že mezi prodávajícími tady existuje taková rivalita. Nebudu říkat přímo závist. Každý chce něco prodat. Nikdo to nechápe lépe než já. Já bych to ale nejraději vykoupil všechno. Mám obecně rád všechny hezké holky, slečny, dámy…. Chci jim pomáhat. Ne z nějaké charitativní lítosti. Z toho už jsem vyrostl. Na charitu přispívám ze svých daní dost. Prostě bych si chtěl od každé slečny něco koupit a vyzkoušet její vůni. Ale to nejde. Za prvé. Už teď si připadám jako nějaká ústřední postava z béčkové filmu o úchylném fetišistovi… A za druhé. Za chvíli bych to neměl kam dávat.
Problém s místem ve skříni mi, ale vyřešila moje minulá objednávka. Než jsem se tady stačil rozkoukat a zjistit, kdo mi pošle opravdu kvalitu (prostě ať ty boty pořádně voní) a kdo chce jen prodat za každou cenu…samozřejmě jsem naletěl. Nebudu jmenovat, nechci nikomu ublížit a kazit mu další kšefty. Bohužel, já jsem ujetý na boty. Kecky, conversky nebo plátěné tenisky, které jsou krásně cítit po dámských nožkách. Tahle úchylka mě provází skoro celý život.
Tak tedy. Objednal jsem si kecky ve stylu Vans. Černé. Velikost 36. Nějaká značka VTY? Slečna psala, že je tu nová. Dokonce jsem ji musel vysvětlit, jak se posílá přes zásilkovou. Doporučil jsem ji, ať si k těm keckám vymyslí nějaký příběh. Třeba, že v nich dlouho chodila a že jsou strašně cítit. No co víc si úchyl jako já může přát, že? Takže slečna neváhala a poslala mi srdceryvný příběh o tom, jak to nejde poslat bez mého jména, telefonního čísla a že to raději svěří svoji mamince. Prý s tím má zkušenost. No kurva co si myslí, že s těma botama chci dělat? Myslet při tom na její mámu, jak ji to pomáhá balit a pro jistotu je před tím vypere? No do řiti! To zas bude…
I tak jsem byl jak na trní. „Zásilka je na výdejním místě“ Paráda. Jedu tam. Sjedu si svou lajnu přímo v autě. Nebo raději ne. Počkám si domů a užiju si to. Liju do sebe dvě deci červeného na prudko. Další si nechám na potom. Anebo ne! Paráda. Denní dávku vína mám v sobě, tak teď ještě můj balíček. Netrpělivě trhám papír. Prsty mám špinavé od nějakého centrofixu, kterým bylo na strečce napsáno mé jméno. Ještě, že je tam celé. Luciano Bertolini. Já se píšu z dvěma l do prdele! Trhám papírový sáček a pokouším se nasát první vůni. Ještě, že jsem ten papírový sáček neroztrhal celý. Aspoň je budu mít v čem hodit do popelnice. Tak dneska nic. Tři stovky jsou v hajzlu. Ale ve flašce zbyly ještě dvě skleničky. Na všem se najdou nějaká pozitiva.
Vydržím to. Budu na sebe pes. Dneska si to nebudu dělat. A ještě ke všemu. Lily25 už mi poslala své provoněné kecky s kytičkami. Prý jsou dost cítit. Lily zlato, po ničem jiném netoužím! „Váš balíček je v depu“ Bože vždyť je teprve úterý. „Kurva pohni s tím balíkem modrý muži!!!“
Musím přestat chlastat, ten telefon za to nemůže...😉
