Kalhotkomat podruhé
Tak jsem si poprvé něco objednal na Kalhotkomatu. Musím říct, že nic tak vzrušujícího, jako napsat nějaké slečně o její obnošené boty a silonky jsem dlouho nezažil. Je to tajné a nikdo to neví. Na druhou stranu se nemusím bát, že mě někdo načapá, jak se producíruju s rajdou někde po barech.
I když mi má přítelkyně moje záliby toleruje, přece jenom tohle je něco jiného. Nemá problém si vzít na sebe silonky a conversky a nechat mě užít si její vůně. Když už neví, jak by dosáhla mého vrcholu, tak si vyzuje svojí voňavou kecku a řekne, ať pořádně čichám. Většinou se hned udělám. Užívám si to s ní, ale přece jenom, ochutnat zakázané ovoce je vždycky lákavé…
Ani nevím, proč jsem se rozhodl právě pro tenhle nákup. Nejspíš jen tak z plezíru. Nebo jsem fakt už nemocný a měl bych se léčit. V každém případě, než přišel objednaný balíček, byl jsem jako na trní. Doručení objednávky z profilu „Blondýněčka“ předcházelo pár videí s popisem bílých tenisek Vans a silonek. Kdybych mohl, vyzul bych si je sám, ale takhle to bylo mnohem napínavější a taky víc vzrušující. Byl jsem napjatý jako struna a nemohl jsem se dočkat. V práci mi šli všichni raději z cesty. Už poznají, kdy nemám dobrou náladu, ale tohle nebylo náladou. To byla nedočkavost. Myslel jsem jen na to jediné. Když už mi to kurva!!! přijde. A jak asi budou vonět? A co když mi vonět nebudou? Posílat zpátky boty nějaké slečně, s tím, že málo jedou, asi nepůjde. Tohle není ALZA.
Zrovna když jsem měl na firmě poradu, přišla mi SMS ze záliskovny. No konečně! Poradu jsem přestal vnímat. Po tradičním blábolení o tom, že zase není kafe, mýdlo, není podepsaná smlouva a řidiči tankují drahou naftu, jsem to rozpustil. Já dnes už potřebuji jen co nejrychleji vyzvednut tu zásilku. Protože je to zcela anonymní dobírka na heslo, dal jsem to za úkol sekretářce a poslal ji do pobočky zásilkovny. Když odcházela z kanclu, myslel jsem na to, jak bych ji ojel u sebe na stole. Ale už léta se držím pravidla „co je v domě, není pro mě“ Flirt na pracovišti nikdy nedopadá dobře. Znám to z večírků. Buď se všichni ožerou a pak mi říkají, jak by to dělali líp na mém místě. Chlapi po pár panácích slintají po kolegyních a v pondělí se jim bojí podívat do očí. Samozřejmě, že bych jí s potěšením opíchal, ale poslat si ji pro tenhle balíček, je mnohem větší zábava. Výčitky svědomí? Trochu. Ale proč vlastně? Přítelkyni nepodvádím. A i kdyby na to přišla? Tak se ji asi přiznám. Mé úchylky zná, tak co? Prostě jsem to chtěl vyzkoušet…
Slečna asistentka ochotně donesla pečlivě zabalenou krabici. V duchu jsem si pomyslel, že ji určitě vrtá hlavou co v ní je? Kdybys jenom tušila. Vítej ve světě anonymních úchylů, holka. Položila mi krabici na stůl a zeptala se, jestli je to pro dnešek všechno. Jestli už může jít domů? Poděkoval jsem a jen letmo mávl rukou, že souhlasím. Doufal jsem, že odejde co nejdříve. Péro mi už stálo v kalhotách a já se nemohl dočkat, až si otevřu svůj balíček. Cítil jsem se jako narkoman, co si chce dát lajnu, ale vedle zrovna stojí policajt. Já jsem si chtěl konečně přivonět.
Na firmě už nebyla ani noha, ale pro jistotu jsem si pustil na televizi bezpečnostní kamery, abych měl přehled. Jdu na to. Nožem jsem rozřezal izolepu a otevřel papírovou krabici. V dárkovém papíru na mě čekalo mé zboží a ještě nějaké dárečky. Ručně vyráběné mýdlo. Paráda, ale to nemuselo být…Vytáhl jsem tělové silonky a jenu bílou honě obnošenou tenisku. Nejprve jsem opatrně přičichl k jemné punčoše. Hned jsem věděl, že je to přesně to, co jsem hledal. Tahle vůně zpocených nožiček a plátěných tenisek je pro mě neodolatelná. Na notebooku jsem si pustil objednanou audio nahrávku, kde mi slečna rajcovným hlasem popisovala jak pro mě, „moje zboží“ připravovala. Rozepl jsem si kalhoty a vytáhl svůj naběhlý ocas. Chtěl jsem si to všechno pěkně vychutnat a pořádně si to užít. Dlouho jsem to nevydržel. Při prvním nasátí vůně z boty jsem vystříkl tak, že jsem zacákanou celou košili. Když jsem vydýchával své vzrušení, cítil jsem se jako největší prase na zemi. Čichat k botám a u toho si honit ocas. Kdyby tohle někdo viděl…
Byl jsem totálně vyčerpaný, ale té vůně jsem se nemohl nabažit. Šel jsem si uvařit kafe a pokoušel se něco dělat. Na zemi pod stolem se válely bílé kecky a silonky. Po půl hodině přemýšlení, jsem je ještě jednou ochutnal. Voněly nádherně. Vansky, converky, silonky to je moje. Každé holce jsem je vždycky koupil a každá je ráda nosila. Jsou to krásné kecky, holky v nich vypadají mladě a mě navíc strašně rajcujou. Na telefonu mi pípla SMS od PPL, že budou dnes doručovat na zadanou adresu mou objednávku. Oranžové conversky pro mou přítelkyni. V myšlenkách jsem si představoval, jak si je obuje a já ji v nich ojedu. Bože snad se neudělám ještě jednou. Přičichl jsem si k botě a pak k silonce a byl jsem během půl hodiny hotový podruhé.
Cestou domů jsem pořádně osolil rádio a připadal si o deset let mladší. Při parkování v garáži dozníval Lenny Kravitz a jeho American Woman. Přítelkyně ještě není doma. To je dobře, aspoň nenápadně hodím košili do prádla a půjdu si zaběhat.
Když jsem se vracel k domu, viděl jsem, jak parkuje svou audinu do garáže. Jen doufám, že nebude chtít dneska sex. To už bych asi nedal. Hodil jsem si sprchu, zabalil do županu a otevřel si sedmičku primitiva. Přivítala mě polibkem na tvář. Děkuji za ty botičky. Poslíček mi je dovezl do práce. Zašpulila se na mě a vystavila své štíhlé nárty. Měla na sobě upnuté rifle, ze kterých prosvítaly kotníky v silonkách, obuté v krásných nových oranžových teniskách. Chceš mi je vyzout? Zatvářila se vyzývavě a sedla si na sedačku…
Venku na terase byla už zima. Zadumaně jsem pozoroval město pod sebou a dopíjel u toho své oblíbené víno. O čem přemýšlíš? Zeptala se mě přes otevřené okno. Šibalsky jsem se usmál, napil jsem se vína a zašeptal jsem. Jak se mi podařilo během jednoho odpoledne udělat třikrát 😋
