Hra stínů

Seděla na kraji postele a pomalu si natahovala úzké černé kalhotky

Tkanina klouzala po jejích nohách, obepínala křivky a zvýrazňovala každý pohyb

Zastavila se a podívala se do zrcadla

Stíny lampy kreslily na její kůži jemné obrysy, zatímco se bosými chodidly dotýkala chladné podlahy.

Za ní se pohnul on

Beze slov přistoupil blíž a prsty přejel po jejím kotníku, po linii lýtka a výš, až ke stehnu.

„Možná bys je ještě neměla oblékat,“ zašeptal.

Její dech se zrychlil

Kalhotky, které před chvílí tak pečlivě natahovala, teď pomalu sklouzly zpět dolů

A když ji otočil k sobě a jeho rty se dotkly její pokožky, věděla, že se ven dnes večer nedostane.